Co je test analytického myšlení (CRT) a proč tě může překvapit

Test analytického myšlení, v originále Cognitive Reflection Test (CRT), měří sklon k promyšlenému uvažování oproti spoléhání na první instinkt. Skládá se ze sedmi krátkých logických a početních úloh se správnou a chybnou odpovědí, celkové skóre je součet správných odpovědí od 0 do 7 bodů.

Rychlé, nebo promyšlené myšlení

Psychologové rozlišují dva způsoby uvažování. Způsob 1 je rychlý a automatický, odpověď se vybaví sama a působí jistě, i když je někdy špatně. Způsob 2 je pomalejší, vyžaduje vědomé úsilí a dokáže první dojem ověřit a případně opravit. Tento termín poprvé použili Keith Stanovich a Richard West (2000), Stanovich je zároveň jedním ze tří autorů sedmipoložkové verze CRT.

Úlohy testu jsou schválně postavené tak, aby způsob myšlení 1 nabídl odpověď, která zní rozumně, ale je nesprávná, a jen způsob myšlení 2 dojde ke správné. Konkrétní úlohy tady záměrně nerozebíráme, aby ses u nich při samotném testu mohl/a spolehnout na vlastní úsudek, ne na to, co sis přečetl/a předem.

Odkud CRT pochází

Tři původní úlohy představil v roce 2005 ekonom Shane Frederick ve studii v Journal of Economic Perspectives jako způsob, jak měřit sklon k promyšlenému uvažování v ekonomickém rozhodování. V roce 2014 test na sedm úloh rozšířili Maggie Toplak, Richard West a Keith Stanovich ve studii v časopise Thinking & Reasoning, se spolehlivostí (Cronbachovo α) 0,72, a právě tahle verze je na Myslohledu.

Rozšíření mělo i praktický důvod: původní tři úlohy jsou dnes tak známé, že se s nimi podle odhadů setkalo 44 až 51 % účastníků výzkumů (Haigh, 2016; Stieger & Reips, 2016), a kdo úlohu zná zpaměti, skóruje v ní obvykle líp.

S čím skóre souvisí

Frederick (2005) zjistil, že lidé s vyšším skóre bývají trpělivější, tedy méně ochotní vyměnit budoucí odměnu za menší, ale okamžitou, a opatrnější v sázkách. Kdo naopak odpoví intuitivně a špatně, bývá v průměru impulzivnější a náchylnější k riziku.

Skóre dál souvisí s odolností vůči dvěma běžným myšlenkovým chybám: hráčským klamem, mylnou představou, že po sérii neúspěchů "musí" přijít úspěch, a chybou utopených nákladů, tendencí pokračovat ve špatném rozhodnutí jen proto, že do něj člověk už investoval čas nebo peníze.

CRT mírně koreluje s IQ testy, ale podle Toplak, West a Stanovich (2014) zůstává samostatným prediktorem racionálního uvažování i po odečtení vlivu obecných schopností. Vysoké IQ tedy samo o sobě vysoké skóre nezaručuje, test měří spíš návyk myšlení než jeho kapacitu.

Jak test na Myslohledu probíhá

Test má formu výběru ze čtyř možností u každé ze sedmi úloh, jedna správná a tři chybné. Za správnou odpověď je jeden bod, za jakoukoli jinou nula. Vyplnění trvá zhruba 5 minut, bez časového limitu, protože tlak na rychlost by výsledek zkresloval jiným směrem, než test měří.

Co skóre znamená

Skóre 0 až 7 ukazuje, jak často u sedmi úloh převážil systém 2 nad systém 1. Samo o sobě nerozlišuje, jestli šlo o promyšlenou úvahu, nebo o to, že respondent úlohu už znal, to je limit zmíněný výš. Výsledek proto slouží k sebepoznání vlastního stylu myšlení, ne jako přesné měřítko inteligence.

Shrnutí