Co je Big Five test osobnosti a co doopravdy měří

Big Five, česky pětifaktorový model osobnosti, popisuje osobnost pomocí pěti základních domén: extraverze, přívětivosti, svědomitosti, emoční stability a otevřenosti vůči zkušenosti. Každý člověk se na všech pěti škálách umisťuje v nějaké míře, od nízké po vysokou, a výsledkem testu je jejich kombinace.

Pět domén (OCEAN)

Zkratka OCEAN pomáhá zapamatovat si pořadí pěti domén. Skládá se z prvních písmen jejich anglických názvů: Openness, Conscientiousness, Extraversion, Agreeableness a Neuroticism.

• Otevřenost vůči zkušenosti (Openness): zvídavost a zájem o abstraktní myšlenky a nové nápady. Vysoké skóre znamená přitažlivost k netradičním pohledům, nízké skóre naopak preferenci konkrétního a osvědčeného.
• Svědomitost (Conscientiousness): organizovanost, disciplína a plánování. Vysoké skóre znamená sklon k pořádku a dodržování termínů, nízké skóre naopak spontánnost a flexibilitu.
• Extraverze (Extraversion): čerpání energie ze společnosti a sociální interakce. Vysoké skóre znamená potřebu kontaktu s lidmi, nízké skóre naopak preferenci samoty nebo malého okruhu blízkých.
• Přívětivost (Agreeableness): sklon ke spolupráci, důvěře a ohledu na druhé. Vysoké skóre znamená prioritu harmonie, nízké skóre naopak důraz na vlastní úsudek a přímočarost.
• Emoční stabilita (Emotional Stability): intenzita emočních reakcí a citlivost na stres. V OCEAN akronymu je to písmeno N (Neuroticism), odborná literatura ale běžně tuto doménu pojmenovává pozitivně jako Emotional Stability. Vysoké skóre znamená klid a vyrovnanost, nízké skóre naopak citlivější reakce na zátěž.

Vysoká i nízká hodnota v každé doméně přináší výhody i nevýhody podle situace. Nízká svědomitost dává víc prostoru pro improvizaci, vysoká extraverze zase míň klidu na samostatnou soustředěnou práci.

Odkud model pochází a proč se používá

Model vychází z lexikální hypotézy. Ta říká, že nejdůležitější rozdíly mezi lidmi se v jazyce postupně otiskly do přídavných jmen popisujících osobnost, například "společenský", "svědomitý" nebo "úzkostný". Psycholog Raymond Cattell v roce 1943 sesbíral tisíce takových slov z anglického slovníku a pomocí faktorové analýzy je začal třídit do skupin. Tupes a Christal v roce 1961 na podobných datech nezávisle identifikovali stejnou pětici faktorů a od té doby se objevuje znovu v dalších studiích, jiných jazycích i při použití jiných metod sběru dat.

Tahle opakovaná replikace je hlavní důvod, proč se Big Five stal standardem v akademické psychologii osobnosti. Model vznikl zdola, z analýzy skutečných dat o tom, jak lidé popisují sebe a druhé, a potvrzuje se napříč kulturami a jazyky už přes 80 let.

Verze testu, kterou Myslohled používá, se jmenuje IPIP-50. Je to sada 50 položek, kterou vytvořil Lewis R. Goldberg a zveřejnil v rámci International Personality Item Pool (Goldberg, 1999). IPIP-50 je veřejně dostupný (public domain). Kdokoliv ho může volně používat, upravovat i překládat bez licenčního poplatku, což z něj dělá dostupnou alternativu ke komerčním dotazníkům jako NEO-PI-R.

Jak test na Myslohledu probíhá

Test obsahuje 50 výroků, například "Cítím se dobře mezi lidmi." nebo "Věnuji pozornost detailům.", a u každého se vybírá jedna z pěti možností od "velmi nepřesné" po "velmi přesné". Vyplnění trvá zhruba 10 minut. Skóre každé domény je průměr deseti položek, přičemž záporně formulované položky se před výpočtem otočí. Výsledkem je pět čísel od 1 do 5, jedno pro každou škálu, ne jedno souhrnné skóre osobnosti. Podrobný postup výpočtu je popsán přímo na stránce testu.

Co výsledek znamená

Výsledek se porovnává s teoretickým středem škály (3,0 z 5). Reálný průměr populace se od tohoto středu často mírně liší, česká validizační studie příbuzného dotazníku BFI-2 (Hřebíčková a kol., 2020, N = 1733) naměřila u dospívajících a mladých dospělých mírně nadprůměrnou přívětivost (M = 3,59) a otevřenost mysli (M = 3,62), a naopak podprůměrnou negativní emocionalitu (M = 2,94), tedy protipól toho, co Myslohled nazývá emoční stabilitou, což ukazuje na mírně nadprůměrnou stabilitu v populaci. Jde o jiný dotazník než IPIP-50, který používá Myslohled, čísla proto slouží jako ilustrace, že teoretický střed škály a reálný průměr populace se nemusí přesně shodovat, ne jako přímá česká norma pro tenhle konkrétní test. Big Five měří styl chování a prožívání, ne inteligenci, hodnoty ani morálku.

Shrnutí