Co je test profesních zájmů (ORVIS) a jak funguje

Test profesních zájmů, v originále ORVIS (Oregon Vocational Interest Scales), měří zájem o osm širokých oblastí pracovní činnosti: vedení, organizaci, altruismus, kreativitu, analýzu, výrobu, dobrodružství a vzdělávání. Ukazuje, jak moc by respondenta bavilo věnovat se dané činnosti. Dá se využít jako orientační mapa zájmů k přemýšlení o kariéře.

Osm oblastí pracovního zájmu

Každá ze škál se hodnotí samostatně, nezávisle na ostatních. Vysoké skóre v jedné oblasti nic neříká o skóre v jiné, a žádná kombinace není sama o sobě lepší nebo horší, jen popisuje jiný typ zájmu.

• Vedení: chuť vést druhé, rozhodovat za skupinu a prosazovat vlastní vliv, ve firmě, veřejném životě nebo politice.
• Organizace: zájem o pořádek, plánování a systematickou správu financí, dat nebo administrativy.
• Altruismus: zájem pomáhat druhým lidem péčí, poradenstvím, výukou nebo podporou v těžkých chvílích.
• Kreativita: chuť tvořit a umělecky se vyjadřovat výtvarně, hudebně, divadelně nebo psaním.
• Analýza: zájem o vědecké bádání, matematiku a řešení abstraktních nebo technických problémů.
• Výroba: chuť pracovat rukama, v řemesle, zemědělství nebo s technikou a přírodou.
• Dobrodružství: chuť riskovat, fyzicky se namáhat a vyhledávat vzrušující nebo nebezpečné zážitky.
• Vzdělávání: zájem o jazyk, čtení a předávání znalostí psaním, výukou nebo prací s informacemi.

Odkud ORVIS pochází

ORVIS vytvořil Lewis R. Goldberg, stejný autor, který stojí i za IPIP-50 verzí Big Five testu na tomhle webu. Vznikal postupně mezi lety 1996 a 2006 jako součást neformálního vývoje v rámci International Personality Item Pool, veřejně dostupné databáze psychologických testových položek, a formálně ho publikovala a psychometricky ověřila až studie Pozzebon, Visser, Ashton, Lee a Goldberg (2010) v Journal of Personality Assessment.

Osm škál testu částečně navazuje na Hollandův RIASEC model profesních typů (Holland, 1997), dnes nejrozšířenější teorii kariérního poradenství. Prvních pět škál ORVIS odpovídá pěti z šesti RIASEC typů, zbylé dvě, výroba a dobrodružství, rozdělují Hollandův "realistický" typ na jemnější kategorie.

ORVIS je stejně jako ostatní IPIP nástroje veřejně dostupný (public domain). Vznikl jako volně dostupná alternativa ke komerčním kariérním testům, jako je CISS nebo Strong Interest Inventory, které jsou placené a chráněné autorským právem.

Jak zájmy souvisí s osobností

Validizační studie z roku 2010 (Pozzebon, Visser, Ashton, Lee a Goldberg) porovnala ORVIS s dotazníky osobnosti a se schopnostními testy u 665 dospělých a 346 vysokoškoláků. Nejsilnější souvislost se ukázala mezi otevřeností vůči zkušenosti a zájmem o kreativitu a vzdělávání, korelace mezi 0,45 a 0,57 v obou vzorcích - lidé zvídaví a otevření novým nápadům inklinují k umělecké nebo intelektuální práci. Extraverze souvisela se zájmem o vedení, korelace kolem 0,38 až 0,40.

Se schopnostními testy byly souvislosti mnohem slabší. Matematické schopnosti mírně souvisely se zájmem o analýzu, verbální schopnosti se zájmem o vzdělávání. ORVIS tedy zachycuje zájem jako samostatnou dimenzi vedle osobnosti a schopností, ne jejich duplicitu.

Jak lidé v praxi skórují

Ve stejné studii byly průměry většiny osmi škál blízko teoretickému středu 3,0 z pěti, s výraznými rozdíly mezi pohlavími u některých z nich. Muži skórovali výrazně výš v Dobrodružství, rozdíl přes jednu směrodatnou odchylku, a v Analýze, ženy naopak výš v Altruismu.

Protože osm škál zachycuje odlišné typy zájmu, dvě nejvyšší skóre v profilu obvykle vypovídají víc než jedna izolovaná škála. Kombinace Vedení a Organizace ukazuje jinou pracovní orientaci než kombinace Vedení a Dobrodružství, i když obě mají shodně nejvyšší skóre ve Vedení.

Jak test na Myslohledu probíhá

Test obsahuje 92 krátkých popisů činností nebo povolání, například "být chemikem/chemičkou" nebo "pečovat o nemocné", vždy jako pokračování společné instrukce "Chtěl/a bych...". U každé položky se vybírá jedna z pěti možností od "rozhodně nechci" po "rozhodně chci". Vyplnění trvá zhruba 10 minut. Všech 92 položek je kladně kódovaných, žádná se před výpočtem neotáčí do opačného směru. Skóre každé škály je průměr příslušných 10 až 14 položek. Výsledkem je osm čísel od 1 do 5, jedno pro každou škálu zájmu.

Shrnutí